Jeden z nejstarších dochovaných historických skleníků s konstrukčním užitím železa od arch. Jiřího Wingelműllera je nedílnou součástí zámku.
Skleník je dlouhý 92 m, široký 14 m a vysoký 10 m. Uvnitř se nachází 44 sloupků ve tvaru bambusových stonků, železné profily nesou 65 000 skleněných tabulek ve tvaru šupin.
Práce na jeho obnově byly uskutečněny v několika etapách v letech 1995-2002. Vnější plášť byl obnoven do podoby z r. 1858, interiér byl obnoven do podoby a barevnosti z r. 1846 podle věrného zobrazení od malíře Rudolfa Alta. Strop skleníku včetně konstrukce byl obnoven do podoby z let 1936-1939, kdy byl původní dřevěný strop s rákosovým omítaným podhledem nahrazen ocelovou konstrukcí s podhledem z prohnutých eternitových desek a profilovaných zinkových plechů.