Reprezentační prostory paláce

Sloupová síň a Rothmayerův sál s Klínovou chodbou dnes tvoří předsálí Španělského sálu a Rudolfovy galerie (do Sloupové síně se vstupuje z Matyášovy brány). Jejich autory byli slovinský architekt Josip Plečnik a jeho spolupracovník Otto Rothmayer. Prostory vznikly ve 20. a 40. letech 20. st.

Španělský sál a Rudolfova galerie – dva noblesní prostory Nového královského paláce. Vznikly na přelomu 16. a 17. st. Původně nad císařskými konírnami pro jedinečné umělecké sbírky císaře Rudolfa II. Dnešní bohatou štukovou dekoraci získaly až v 60. letech 19. st., kdy se zde měly konat ceremonie spojené s plánovanou korunovací Františka Josefa I. Ta se však nakonec neuskutečnila.
Autorem návrhu úprav byl významný vídeňský architekt prof. H. Ferstel.

Široká chodba je koridor, spojující salony v jižním křídle Nového královského paláce s Rudolfovou galerií, Klínovou chodbou a Španělským sálem. Ve středověku stály v těchto místech hradby a domy, za císaře Rudolfa II. tady byla slavná „kunstkomora“ a galerie. Novodobé úpravy Široké chodby, přilehlých salonků a Nové galerie jsou dílem prof. Jaroslava Fragnera z 60. let 20. st.

Bílá věž a Stará síň je přístupná ze Široké chodby, kde je vstup do prvního patra mohutné románské věže, která po určitou dobu sloužila i jako státní vězení. Přilehlá Stará síň stojí nad odvěkým vstupem do původního hradiště i Hradu.

Janákova hala a Oktogon jsou důležitým komunikačním prostorem, který v této části Hradu vznikl úpravou několika menších místností, provedenou arch. P. Janákem. Při této úpravě byl do jisté míry rehabilitován prostor bývalé osmiboké dvorní kaple (oktogon),která byla při tereziánské přestavbě zrušena.

Reprezentační prostory představuje řada rozlehlých sálů i menších salónů, které obíhají v úrovni prvního patra druhé nádvoří a část Jižního křídla. Jejich vzniku předcházely četné stavební úpravy starších hradních objektů, především reprezentačních a obytných prostor králů a císařů, které byly situovány v tzv. Novém paláci s nádherným výhledem do vltavské kotliny.
Tvoří je postupně od západu jdoucí prostory:

• Šatna a Vstupní (Dětský) salón používané jako shromažďovací prostor pro návštěvy a delegace;
• Trůnní sál a Brožíkův salón nazvaný podle autora rozměrného obrazu "Poselství krále Ladislava Pohrobka k francouzskému dvoru;
• Habsburský salón vyzdobený císařovnou Marií Terezií rodovou galerií;
• Skleněný salón jenž dříve býval ložnicí císaře a císařovny a později sloužil jako pracovna prezidenta Edvarda Beneše;
• Malý salónek a Zrcadlový salón, který ve své době sloužil jako pracovna státního prezidenta Emila Háchy;
• Salónek s krbem a Hudební salón, který byl audienčním salónem císařovny a později využíván jako malá jídelna;
• Společenský salón jenž sloužil nepřetržitě až do doby první republiky jako velká jídelna;
• posledním salónkem pak je opět Šatna.

Zdroj citace:
Zdeněk Lukeš: Změny ve středním a západním křídle Nového paláce. In: Pražský hrad – programový čtvrtletník IV.; 2002; s. 7
Viktor Procházka, František Kadlec: Pražský hrad, Reprezentační prostory; 1992