Kaskádová fontána se nachází v zámecké zahradě. Je situována na svahu, který tvoří rozhraní tzv. horní zahrady a dolního parteru. Kaskádová fontána je zdobena sochami vodních božstev, balustrádou, vázami a alegoriemi čtyř ročních období korunuje čelo horní zahrady.
Plán zámecké zahrady z roku 1750, zhotovený knížecím zeměměřičem Janem Jiřím Planskerem, ukazuje prostor, kde se dnes nachází kaskádová fontána. Terasa horní zahrady byla v té době vůči dolnímu parteru vymezena opěrnou zdí (výškový rozdíl mezi terasami činí necelé 4 m). Tato zeď se vůči horní zahradě obracela balustrádou, zatímco její čelo z pohledu dolního parteru tvořil travnatý svah. Balustráda byla přerušena v blízkosti ohradních zdí zahrady dvěmi kočárovými rampami a v linii hlavní kompoziční osy jednoduchým schodištěm. Dispozice dolního parteru dokládá k roku 1750 ještě existenci raně barokního pojetí parteru na principu hvězdicového uspořádání cest .
Stavba kaskádové fontány začala po roce 1750 podle návrhu vídeňského architekta Andrease Altomonte v rámci celkové proměny zámecké zahrady ve stylu vídeňského rokoka. Kamenické práce byly provedeny z mušlového vápence dovezeného z Eggenburgu v Dolním Rakousku sochařem Matyášem Griesslerem za pomoci a dozoru sochaře a pozdějšího knížecího zahradního inspektora Jana Antonína Zinnera. V první fázi vznikla vlastní kaskáda o čtyřech úrovních s bohatou sochařskou výzdobou, sestávající z dekorativních váz a dominantní trojice soch vodních božstev. Voda pro fontánu byla přiváděna dřevěným potrubím z horního zámeckého rybníka.
Vzhledem k předchozímu působení Jana Antonína Zinnera ve službách prince Evžena Savojského ve vídeňském Belvederu a na zámku Schlosshof je možno považovat o něco starší soubor kaskádových fontán v zahradě Belvederu za předlohu českokrumlovské fontány. Dolnorakouské zámecké zahrady 1. poloviny 18. století vstřebaly a posléze tvůrčím způsobem transformovaly kompoziční principy jak rovinných klasicistních zahrad francouzských, tak plastičnost a bohatost zahrad italského baroka. Kaskádová fontána zaujímala dominantní místo v čele dolního broderiového parteru, doplněného ještě dalším vodním motivem - párem velkých osmibokých bazénů s vodotrysky.
V roce 1762 byla po obou stranách kaskádové fontány postavena nová balustráda dlouhá 176,37 m a vysoká 63 cm. Na parapetní zídce po obou stranách kaskády bylo umístěno dvacet různých dekorativních váz rovněž z eggenburgského vápence. Matyáš Griessler postavil v letech 1765 - 1766 na svahu po obou stranách kaskády schodiště. U cesty z horní do dolní části zahrady zhotovil čtyři sousoší představující roční období.
V roce 1765 musely být původní dřevěné roury vyměněny. Krátká životnost dřevěných rour způsobovala potíže i později. V roce 1785 byly položeny roury vrtané z borovicových kmenů v pěti řadách souběžně. U fontány byly zaústěny do litinových trub, vyrobených v železárnách ve Strašicích.
Dlouhou tradici měl chov zlatých rybek v bazénech kaskádové fontány - první instrukce k jejich chovu pocházejí již z roku 1781.
Roku 1850 proběhla oprava fontány. V českokrumlovském archívu se dochoval plán obnovy, navrhující opravu opěrných zdí horních tří bazénů kaskády a také opravu balustrád podél schodiště. Údržba zahrady v 2. pol. 19. st. byla ovlivněna úspornými opatřeními.
Teprve v roce 1925 bylo schváleno restaurování váz na balustrádě restaurátorem Jindřichem Čapkem a v roce 1926 restaurování Neptunova sousoší akademickým sochařem Josefem Váchou.
V roce 1931 byla původní jílová izolace dna dolního bazénu kaskády nahrazena vrstvou betonu. Další opravy proběhly na přelomu 60. a 70. let v rámci rekonstrukce zámecké zahrady. Opraveny byly balustrády, vyměněna izolace a restaurována sochařská výzdoba. V důsledku nedostatečné údržby se stav kaskády opět zhoršoval a sochařská výzdoba byla značně devastována.
V roce 1990 proběhlo restaurování štukové ornamentální výzdoby balustrády. V roce 1996 začala celková rekonstrukce kaskádové fontány se záměrem obnovy významného architektonicko - sochařského komplexu, který patří mezi nejhodnotnější objekty svého druhu v českých zemích.
Zdroj citace: www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_zahrada_kaskfo.xml